close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
I TO NEJSTRAŠNĚJŠÍ Z NOČNÍCH STRVOŘENÍ MÁ SVÉ DĚSY

Videa N.

28. listopadu 2008 v 9:15 | BATHORY |  NORTHER


Frozen Angel

 

Videa AS

28. listopadu 2008 v 9:13 | BATHORY |  AVENGED SEVENFOLD

AFTERLIFE

Seise the Day


Beast and the Harlot


A little Peace of Heaven



Bat Country



Almost Easy


Návštěva

27. listopadu 2008 v 9:24 | BATHORY |  moje kecání(hele nečtěte to ani...X)
Ahoj, kajícně se plazim v prachu země...
dloho mi doma vůbec nešlo nijak spravovat ten blog, tak sem se na to zaměřila konečně ve škole, poupravila jsem vzhled do optimálního normálu a rozhodla se zase opět(už nevim ani po kolikátý) psát.
Mym velkym přáním je dosmolit Mrtvolu a Ghotic.....snad se mi to povede ale učení je moc...třeťák na gymplu je fakt těžkej, zvlášť matika a chemie pro takovýho lempla jako sem já....
mimochodem...už jste viděli film Stmívání???Je to mazec....
 


Manu-chao BONGO BONG

11. září 2008 v 8:52 | BATHORY |  ostatní HUDBA
MANU CHO-BONGO BONG

Mrtvola -X.

4. září 2008 v 21:23 | BATHORY |  MRTVOLA
**
Pomalu jsem kráčel ke svému doupěti s ní v náručí a vnímal její vůni a teplo jejího ještě stále žijícího těla, mě nyní tak cizí. Další vzpomínka. Zpočátku mlhavě nejasná, ale teď se zřetelně vybavuje do posledních detailů. Ano, byla zde ještě jedna dívka. Také měla tak sametově hebké vlasy, voňavou kůži a andělký obličej. Jen si nedokáži vzpoměnout na její jméno.
Na začátku to bylo tak nádherné. Na konci už byla jen bolest. Jednoho dne odjela. Byl jsem s ní tak šťasný. Všechno bylo nádherné. S ní byl i ledový, zasněžený den plný radosti a tepla. Odjela a já na ní čekal dny, týdny, měsíce... Měli jsme se brát. Ale jednoho dne místo ní přišel dopis. Oznámení. Čekala dítě a byla již půl roku šťastně vdaná za jednoho muže. V ten dem pro mě přestalo slunce svítit. Přestal jsem dýchat pro ní a přestal jsem docela žít.
Ještě ten den jsem se sbalil a odjel bojovat. Byl jsem celou dobu rád že mě se tahla povinnost stáýle vyhýbá, a nakonec jsem jí vyhledal sám. Všechno mi bylo jedno. Chtěl jsem jen hrdinsky padnou za dobro. V boji. Chtěl jsem to mít už rychle za sebou. Nic necítit, nic nevnímat. Ta bolest byla strašlivá.
Postupoval jsem stále na jih. Vyhledávat jsem ty nejtvrdší bitvy, ty nejkrvavější místa. Sám jsems e nechával přeložit stále blíž a blíž k nepříteli. Muži kolem mě umírali, padali k zami jako kůli starého plotu. Já jsem přesto stále sám odolával a dál se hnal do nebezpečnějších míst. Krev a křik všude okolo už přestala útočit na můj zdravý rozum, který se tím vším množstvím již dávno otupěl a přestával vnímat. Hnala mě vlastní bolest, která velmi pomalu ustupovala, jako všechno ostatní. V kostech jsme už všichni mohli cítit konec. Blížili jsme se k nepříteli rychleji a rychleji. A když už to vypadalo tak, že tuhle válku i přežiji, stalo se něco nečekaného. Zajali mě a ještě pár muží se mnou a odvezli nás do svojí základny. Poté ještě několikrát pryč, dál od bezpečí vlastních linií, dál od dosahu našich pátracích jednotek, které kvůli nám neustále vysílali.
Nechovali se k nám nejhůř. Bylo nás asi dvacet. Skoro každé dva dny se naše skupina zmenšovala vždy o jednoho. Chodili jsme na různé tesky a procedury. Každý den to bylo skoro stejné. Dávali nám různé léky, píchali do nás všelijaké jedy a pouštěli do nás elektrický proud. Bylo to všechno velice vyčerpávající, ale netrvalo to dlouho. Nikdo z nás ve skutečnosti nevěděl, co s námi dělají, protože jsme nikdy nebyli spolu, ani jsme spolu nesměli nikdy mluvit. Pouze třikrát za den, kdy nás postavili vedle sebe a prohlíželi si nás a srovnávali s ostatními. Viděl jsem v očích svých mužů strach. Částečně jsem si to vše i vyčítal a bral na sebe vinu za to, že tu teď jsou se mnou. Byl jsem jejich velitel, protože nás zajali čerstvě po mém povýšení. Ti lidé, ti vědci, ti Němci to věděli. Dívali se na mě také jinak. Trachu uznaně, připadalo mi.
Denně se muži sesypávali nervově. Někteří z nich to ještě pár dní vydrželo. Vůbec nechápu, kde jsem já sám bral tu sílu. Tu vnitřní energii, která mě držela na nohou a pži zdravém rozumu. Tu, která mi pomáhala to vše snášet. Všechnu tu blest a utrpení. Byl jsem sice alespoň polovinu času z toho na drogách a tělo i mozek si skoro dělalo, co chce, ale i tak to dodnes nechápu. Na ní už jsem skoro zapomněl...
Jeden den se se mnou najendou dostavili už pouze dva muži. Dnes to bylo jiné. Odvedli nás do místnosti, která mvypadala úplně jinak než ty ostatní, jimiž jsme prošli dříve. Tahle byla tmavá a bylo v ní několik nádob, van, ve kterých byla nějaká hustá zelená tekutina a vedlo z ní spoustu hadiček. Bylo mi jedno, co mi v ní budou dělat. Těm dvěma bohužel ale ne. Vzpínali se a volali o pomoc ve svém rodné jazyce. Jeden se začal modlit. Nepomohlo mu to. Přiběhl jeden v bílém plášti, ostatně jako každý z nich, a píchl mu něco na uklidnění. Přítel se po chvilce sesunul na zem a ostatní ho odtáhli k vaně. Ponořili ho do ní a začali manipulovat s hadicema. Věděl jsem, že nás zbylé dva čeká to samé.
Druhý se také vzpíral, ale já tam šel dobrovolně. Jako všude, kam mě posílali. Voda byla ledová. Pak mě ale začaly štípat rány od kabelů, které do mě zabodaly. Po chvilce jsem se cítil jako v hořečce. Ještě mi několikrát něco barevného píchli do žil na krku a pohled, který jsem upíral na obrovské ciferníky nade mnou se mi začal rozostřovat. Ještě jsem slyšel hrdelní výkřiky, které se ozývaly z vedlejší vany. Pak ještě poslední, jestli patřil mě samotnému, to netuším.
**

Bongo-bong

3. září 2008 v 22:31 | BATHORY |  moje kecání(hele nečtěte to ani...X)
Vůbec nechápu co se to najednou děje. Změním písmo a zmizí mi záhlaví. Změním barvu pozadí a změní se mi barva písma... už mě to štve, tak se v tom rději nebudu dál vrtat, nebo mi kiksne celej blog...
Mazec písnička, na který jsem ulítávala s kámoškou celý léto...
MANU-CHAO : Bongo-bong
....ale ne...doháje, nejdou sem videa.....
DO*******
...jdu rači psát Mrtvolu, než se vážně naseru.
(p.s.... zase z tohodle článku vyšél jenom další přízpěvek do :mýho kecání si do prázdna...)

Ahoj

1. září 2008 v 23:12 | BATHORY |  moje kecání(hele nečtěte to ani...X)
Ahojky lidičky... dala jsem si asi tak na čtvrt roku pauzu s psaním a teprve nedávno jsem zjistila, že mi to docela chybí a že to byla chyba. Každopádně začnu dopisovat Hazard a Mrtvolu a pak se dám na trochu jinačí žánr. Dál sem budu dávat trochu jinak zaměřený věci buď, anebo si založím úplně jiný blog. Nechce se mi to tu totiž celý předělávat. ost věcí se u mě změnilo a s tím i pohled na svět a na hudbu. To mě ovlivnilo hodně. Teď se u nás hraje skoro jenom samý tuc tuc a metal vzácně... každopádně v duši mám stále zakořeněné utkvělé melancholicko nostalgické představy o nedsažitelném blahu.
Tak zatím, moji milí a vytrvalí čtenáři, mám Vás ráda.

PAIN

20. června 2008 v 0:11 | BATHORY
Tak, zde máte po delší době takové pilotní, úvodní (...) video, později bude i víc o této skupině, na kterou se v nejbližších dnech chystám....
PAIN - Shut your Mouth

Escape to Fate -Not...

17. května 2008 v 18:57 | BATHORY |  ostatní HUDBA
Zařazení týhle skupiny je dost pochybný...ukálzal mi jí kámoš, o kterym mám vážný obavy, že se chce dát v nejbližší době na emo..... ale jinak je písnička hezká, video ujde a ten týpek (♥....)
prostě další bobánek v slušivejch černejch hadrech....co víc?
Not good enought for truth in clishe
Situation (takový veselejší...)

Dani(tetovák z finskýho filmu VARES2)

2. května 2008 v 19:59 | BATHORY |  Obrázky(většinou anime...
To má být jeden týpek z finskýho filmu Vares2, na který je super video, kde hrají i skupina NORTHER....(zde mě napadl nápad na povídku Frozen Angel)
Tady je to video
ten úžasnej chlápek se tam mihne v 02:28....snad je mu to trochu podobný...bytheway, ta písnička je úžasná....

Kam dál