Tak dneska právě v tuto chvíli hrají Deathstars někde ve Zlíně nebo v Olomouci s Kornama...
Paráda, moje nejoblíbenější skupina v ČR a já na něj nejsem. Místo toho si sedim doma jak ta největší kráva a učim se na zejtřejší písenku z matiky. Samym největším nasráním sem to šla rozchodit ven po tom našem ,,městě" a kopu gládama do všeho co se dá. To je fakt v prdeli. Mám depku jako sviň. Blbej brácha si tam určitě jel sám a na mě se vyflák. Bezva. Brouzdám si tak po tom prdelákově, do kterýho sme se před třema měsícema přestěhovali z prdelákova ještě většího, 5 kilometrů od toho, co bydlim teď. Venku je nádherně. Je tma. Všude ticho a moji sladcí, oplakávaní Deathstars mi ječí in memorial v uších. Fakt nevím, co bych si počala bez mého těžce vydřeného na brigádě iPodu, mptrojce s videem a 30 GB velikosti. Mýho největšího kamaráda.
Sakra koho tydle mý žvásty můžou zajímat. No nikoho, proto je sem taky cpu. Bych si sem mohla klidně psát úplně všechno jako do svýho nejtajnějšího deníčku, kdybych teda nějakýho měla, a stejnak to zůstane v tajnosti dál. Ale co, ručně mě psát stejnak nebaví.
Kdýbych tak venku na těch mejch beznadějnejch procházkách potkala nějakýho upíra. Stačil by bohatě i něakej metalista. Nějaká spřízněná duše. Ale kulový. Dřív, asi tak před rokem, sem fakt doufala v to, že na nějakého upíra narazím. Sentimentální, vím, ale když život stojí tak za hovno, tak proč nesnít?
Chjo, du zas trpně počítat tu matiku, poslouchat ty Deathstars a hrát už trapný Bitefight.
muhehe já vím že se nemám smát cizímu neštěstí, ale u nás budou taky a asi se na ně půjde! =)